středa 31. prosince 2014

FRANTIŠEK ČEŘOVSKÝ

Letošní poslední příspěvek jsem si schovávala pro Františka.

V pátek 19.12. 2014 se Terezce narodil František.
Jeho starší brácha Jakub i jeho rodiče se na něho moc těšili. Kuba se o mladšího bráchu vzorně stará, dokonce mu daroval i své oblíbené hračky.

Další sourozenci jako přes kopírák jsou Jakub a František - Štěpán mi tu velkou novinu volal a říkal, že je František krásný, prý celý Kuba, když se narodil.
Jestli bude i tak šikovný a takový rozumbrada, jako je Kuba, to uvidíme za pár měsíců.

Komando se nám letos pěkně rozrostlo a už máme v partě 6 kluků a 3 holky.

Milý Františku, vítám Tě mezi nás. Všichni jsme se na Tebe dlouho těšili a věř, že od první chvíle Tě máme moc rádi. 
Do života Ti přejeme hlavně hodně zdraví, kopu radosti a šťastné dětství. 


úterý 30. prosince 2014

Zimní marodění a zimní dovolená

Letošní vánoční čas je u nás ve znamení marodění. Začal Jari už před Štědrým dnem a my dva jsme ho o pár dní později následovali. K rýmě a kašli se mu přidala i zvýšená teplota a vůbec celkové "opotřebení materiálu" - špatně spal a byl pořád z něčeho nešťastný. Vánoční svátky tak strávil na gauči, zabalený v dece při sledování pohádek a prostě jen odpočíval.

Naštěstí nejhorší fáze kašle a teplot odezněla na štědrý večer a my jsme na druhý svátek vánoční mohli vyrazit do Jeseníků na zimní dovolenou. Kromě lyží, sáněk, kočárku a teplého oblečení jsem nám musela přibalit i řádně vybavenou lékárničku (Mucosolvan na vlhký kašel, Nurofen na snížení teploty, Imuno glukan na podporu imunity, Sinecod na suchý kašel a Bepanthen na odřený nos a rty popraskané z mrazu) a bednu s hračkami (teď u nás frčí farma se zvířátky, Duplo, kreslící tabulka a samozřejmě nesmí chybět Méďa Péťa).

Od neděle nám tu sněží a tak je okolní příroda jako z pohádky. Zasněžené kopce a lázeňské kolonády přímo vybízejí k procházce.

Výlet vlakem z Horní Lipové přes Jeseník do Priessnitzových léčebných lázní se obzvláště kvůli cestě vlakem podařil. Kluci byli nadšení.



Z výletu do Karlovy Studánky jsem byla pro změnu nadšená já a Martin s Lubikem. Ti si výlet užili hlavně kvůli zasněženým silnicím, na kterých to místy docela dost klouzlo.



Jari není na zimu a sníh zvyklý a tak se s Méďou Péťou raději schovává v kočárku. Ale pro Hynečka jsou sníh a sáně opravdovou zábavou.



Když se ale najde ta správná zábava, tak ani Járovi sníh a zima nevadí.


pátek 19. prosince 2014

Vánoční výzdoba

Vánoční shon vrcholí. Mně se ale letos podařilo připravit vše v předstihu. Dárky už mám zabalené, cukroví už chodíme 2 týdny ujídat a výzdoba je od tohoto týdne také hotová. Už si můžu užívat předvánoční lenošení. 

Letos jsem zvolila výzdobu v červeno-zlaté kombinaci. Chybí mi sluníčko a teplo a kombinace červené a zlaté se zdá být dobrou volbou. Vyvolává ve mně pocit tepla a klidu. A tak se nemůžu nabažit pohledu na ozdobený stromeček a vánoční světýlka, která nám zdobí byt.

Vánoční stromeček máme z Hornbachu, je to kanadská jedle a je krásný, voňavý a velký tak akorát. Járovi a kocourovi se obzvláště líbí. Oba na něm oceňují hlavně korálkový řetízek, za který se prý dobře tahá.
Jarinek už je schopný pomocník. 

Musím ale uznat, že letos už Jari stromek spíše obdivuje než ničí, protože mi pomáhal ho nazdobit. To loni s radostí sundaval ozdoby a kutálel je po bytě.  Ale se zdobením pomáhal už loni.
Loni zdobili stromeček kluci.

A protože byl náš stromeček až moc dobře rostlý a měl větví na rozdávání, museli jsme spodní větve uříznout. Bylo mi líto ořezané větve jen tak vyhodit a tak jsem je využila na ozdobu truhlíků za okny. Těmi nejmenšími větvičkami jsem ozdobila talíře, ve kterých stojí červené vánoční svíčky.
Zvědavý Zmizík samozřejmě nemohl u mého tvoření chybět. 

A samozřejmě nám doma nechybí adventní věnec. V neděli budeme zapalovat poslední svíčku. Vánoce jsou opravdu za dveřmi.

sobota 13. prosince 2014

MICHAL HLADNÝ

První adventní neděli, 30.11. 2014, se Evičce narodil Michal
Adélka má mladšího bráchu a Evička s Michalem prolomili komandí tradici a mají holčičku a kluka.


Evička nám odpoledne psala: "Tak Míša už je tady... Je božííí, celá Adla. Oba jsme ok, řval jak tur."

Děti jako přes kopírák - Adélka a Michael. Adélka se na bráchu už moc těší a my se těšíme s ní, až si ho poprvé budeme moci pomazlit. Jaký asi bude, náš benjamínek?

Komando má teď 5 kluků a 3 holky. 

Michálku,vítej mezi nás. Přejeme Ti do života hodně zdraví, šťastné a pohodové dětství a spoustu radosti. 
Moc se na Tebe těšíme a stejně jako všechny ostatní děti, Tě máme od první chvíle moc rádi. 

středa 10. prosince 2014

Tip na vánoční dárky - razítka a prstové barvy

Dnes mám pro vás další tip na vánoční dárek pro děti. Dárky jsem pro Járu dostala už před nějakou dobou, ale teď, za dlouhých večerů, se skvěle hodí a dnes poprvé jsme objevili jejich kouzlo. 

Prstové barvy
K prvním narozeninám dostal Jari prstové barvy Faber Castell. V krabičce je šest kelímků s barvami
Barvy jsou o něco řidší než klasické tempery, jsou lehce olejové, takže se snadno roztírají a jdou snadno umýt z podlahy nebo nábytku. Další výhodou prstových barviček je, že nezasychají tak rychle jako tempery nebo vodovky a jdou snadno roztírat. Po nanesení na papír nebo hladkou plochu (my použili talíř) je možné je dlouho roztírat. Když se smíchá tmavá barva se světlou, je možné tmavou barvu ze světlé zase vytřít a prostě si s barvičkami hezky pohrát. Jarimu malování vydrželo asi půl hodiny a to jsme ho už pak od museli od malování odlákat, protože by nám jinak pomaloval všechno nádobí. Z rukou jdou barvy snadno umýt pod tekoucí vodou.



Dřevěná razítka
K druhým narozeninám dostal krásný retro dárek - dřevěná razítka s obrázky domácích zvířátek. Hra s razítky a inkoustem nás bavila všechny. Nejdříve si Jari vzal razítka a prohlížel si zvířátka a vyjmenovával, kdo všechno je na obrázcích. Razítkování a opětné namáčení razítka v iknoustu bylo velkou zábavou. Nakonec přišly na řadu pastelky a vybarvování obrázků - kreativitě se meze nekladou. Razítka jsou cenově velmi dostupná a jsou zábavou nejen pro dítě.


úterý 9. prosince 2014

Moje první AKARI sukně

Konečně jí mám - mojí první Akari sukni. Dlouho jsem po ní pokukovala a dnes jsem si jí konečně koupila.

Z těch všech krásek jsem si vybrala malinovou Akari SUPERCOMFY

A vše, co o ní píšou na Fleru, je pravda. Je to skutečně ultrapohodlná a ultrapružná balonová sukně. VHODNÁ I PRO TĚHOTNÉ!
Naprosto univerzální a tak strašně pohodlná! V téhle sukni se pohybu bát nemusíte:)
Dostupná také v mnoha barvách, stačí vybrat variantu: hořčicově žlutá, malinová, světle modrá, královsky modrá, tmavě tyrkysová, cihlová, hnědá, černá a šedá

Pokud si chcete ještě napsat Ježíškovi, na Fleru jich je ještě spousta. 


Foto jsem si půjčila Akari stránky na Fleru. 

Vánoční pečení 2014

Loni bylo nemyslitelné a nepředstavitelné, že by mi s pečením vánočního cukroví Jari mohl pomáhat. Letos už mi ochotně a s nadšením pomáhal.

Loni touto dobou to byl špunt, který měsíc chodil a tak pro něho nově nabytá zkušenost byla zábavou číslo jedna. Běhal po bytě, zkoumal, co je v šuplících a skříňkách, do kterých konečně pořádně dosáhne. Proto jsme loni pekly společně s mojí švagrovou Alenkou. Tatínkové hlídali děti a my jsme celý víkend pekly.
Takhle nám loni pomáhal.
Letos je Jari mnohem větší parťák pro společné aktivity a tak jsem využila mrazivého počasí na začátku prosince (počasí, že by ani psa ven nevyhnal, natož ty naše dva a tak jsme mohli být téměř pořád doma) a pustila jsem se do pečení. Peču jen 4 druhy cukroví - linecké, pudinkové, vanilkové rohlíčky a letos poprvé perníčky. Další dostaneme od Martinovy maminky a od kamarádek, tak máme cukroví vždy hodně. 
Můj malý pomocník.
Zadělávání těsta se Járovi zdálo velmi zábavné a skončilo to tak, že mouka byla po celé kuchyni, jen ne v míse. Vykrajování samotných cukrátek už bylo jednodušší, proto jsem se do toho pustili společně. V úterý jsme dokonce udělali velkou pečící akci s Markétou a Zuzankou a napekli jsme tradiční české perníčky (Vendulce děkuji za recept)

Šéfkuchař Jaroslav. 
Když už bylo vykrajování moc dlouhé a Jari místo vykrajování začal jíst syrové těsto, přišla na řadu hra na šéfkuchaře. Kuchyňku pro Járu nemáme, ale bohatě postačil jeho stolek, sporák jsem mu namalovala na čtvrtku, nové nádobí z Ikey si vysloveně užíval a vaření směsi zrní, těstovin a přesívání mouky mu vydrželo na dlouhou hodinu a půl. Jako dezert servíroval piškoty se špagetami, které upekl v jeho improvizované troubě. A pozor - nezapomínal si brát rukavice, aby se nespálil. Což vždy náležitě okomentoval, abych si toho všimla. 
Když jsem pak vyndavala cukroví z opravdické trouby, couval, aby se nespálil a připomínal mi, že je to horký a mám si vzít rukavice. Je fakt zlatej. 

Letos jsem ani nemusela do lékárničky sáhnout pro Bepanthen Plus, který u nás hojí drobná poranění, protože letošní pečení se, na rozdíl od toho loňského, obešlo bez spálení o plech. Čemuž se fakt divím, protože chvílemi byl v naší pidi kuchyni zmatek a nebylo kam odložit horký plech. 

Cukroví už na nás čeká za oknem kuchyně a večer, když už je doma klid a já si jdu dát můj večerní čaj, se neudržím a chodím za okno na lup. Myslím, že letošní cukroví se povedlo. 

A co vaše pečení a vánoční přípravy, už jsou také v plném proudu? U nás je tento týden ve znamení vánoční výzdoby. 
Vánoční safari speciálně pro Jariho.



neděle 7. prosince 2014

Mikuláš, anděl a čert 2014

Mikuláš, anděl a čert - pamatuji si, jak moc traumatizující zážitek to pro mě býval. Zpytovala jsem svědomí a slibovala, že už nebudu zlobit a doufala jsem, že básnička, kterou řeknu Mikulášovi mě zachrání. 

Vlastně jsem nikdy ani moc nevnímala Mikuláše s jeho dobráckým projevem a dárky, které nám přinesl, ale celou dobu jsem nemohla pustit z očí strašidelné masky čertů a jejich hrozivé vystoupení, třásla jsem se, dokud se za nimi definitivně nezavřely dveře. Na jednu stranu jsem byla na jejich návštěvu natěšená, ale na druhou stranu mě dlouho tato trojice děsila, tak že jsem se schovávala pod stůl, když jsem zaslechla chrastění řetězů v ulicích. Vše jsem prohlédla až na základní škole.

Na střední škole jsme s kamarádkami dělaly Mikuláše s andělem a čertem. Já v roli čerta vždy nejdříve jen pozorovala, jak moc se děti čerta bojí a podle toho jsem pak buď děti postrašila nebo jen v tichosti stála schovaná za Mikulášem. Někdy jsem dokonce musela vycouvat až na chodbu. Až tak moc se některé děti bály. Některé děti návštěvu Mikuláše zvládly v nižším věku lépe než když povyrostly a my je znovu navštívily v dalším roce.

Přemýšleli jsme, jak to letos uděláme, zda Mikuláše pozveme nebo ne. A přestože Jari občas zlobí a umí dělat různé naschvály, je to v jádru hodný a dobrosrdečný kluk. Navíc je v posledních měsících nedůvěřivý ke všemu podivnému a strašidelnému. A tak jsme se rozhodli, že ho zatím nebudeme strašit Mikulášem, čertem a andělem, kteří by pro něho s největší pravděpodobností byli nepochopitelní a zbytečně by se jich bál.

Uvidíme příští rok, jestli k nám Mikuláš přijde.

Mikuláš, anděl a čert v našem podání v roce 2006.

úterý 2. prosince 2014

Dupinka slaví 8. narozeniny

Z názvu mého blogu je jasné, že důležitou součástí mého života je náš Jari a také Dupi s Gitou.
Díky našim psím holkám si užívám i jiné starosti než jen přebalování. Díky nim mohu občas relaxovat nebo vypadnout z každodenního kolotoče. 

Dnes slaví Dupinka 8. narozeniny. Stále si pamatuji den, kdy se narodila a na to, jak jsem se těšila na první fotky štěňátek. Také si pořád pamatuji zkoušku z Fyziologie rostlin, po které jsem si jela pro Dupinku. Pro moje vysněné štěně. 

Díky Dupince jsem objevila kouzlo kynologických sportů a na nějaký čas se záchranařina stala mým koníčkem číslo jedna. 
Díky ní jsem poznala spoustu nových lidí z nichž se někteří stali mými velmi dobrými přáteli.
Díky Dupince jsem prožila jedno krásné léto, když se jí narodila štěňátka.
Díky Dupince znám Magdalénu a Máří, od kterých máme Gitušku.
A díky Dupince a Gitušce pracuji na veterině a dělám práci, která mě baví.

Děkuji Dupinko, že jsi mým osudovým psem. 

úterý 25. listopadu 2014

Vánoční nákupy

Letos jsem s vánočními nákupy, snad poprvé v životě, začala opravdu brzy. Už na začátku listopadu. Nemám ráda předvánoční šílenství v pražských ulicích a obchodech a tak jsem první dárky pořídila v Berouně a na veletrhu For Kids.

Dárky pro rodiče a sourozence
Obecně se mi lépe nakupují dárky pro maminky a švagrové než pro pány. Tam prostě tápu a nevím,
co těm našim chlapům koupit, aby byli překvapení a měli radost. Nejlépe se mi nakupují dárky pro ségru - aneb jak obě říkáme, koupím to, co bych si koupila pro sebe.
Pár drobností pro radost se mi podařilo sehnat v mém oblíbeném obchůdku Provence v Berouně. 
Myslím, že radost udělá i knížka nebo třeba předplatné nějakého časopisu. Mého tátu určitě potěší nějaké nové nářadí. 

Dárky pro kamarádky
Ty většinou nakupuji v průběhu roku, protože mám poměrně hodně kamarádek, kterým bych chtěla udělat radost. Bývají to většinou jen drobnosti. Ale snažím se kupovat praktické drobnosti, které nejsou jen lapačem prachu někde v poličce. Protože většina mých kamarádek už má děti, bývá praktickým dárkem rámeček na fotky, pěkný notýsek na zapisování důležitých pokroků dětí a nebo třeba balíček dobré kávy nebo čaje. 
Speciální kategorií jsou letos dárky pro těhotné kamarádky. A že jich ve vánočním čase bude rodit fakt hodně. To ze mně budou mít v lékárně radost, až půjdu udělat nákup dárkových balíčků pro nastávající maminky (Bepanthen, dubovou kůru a bonbony z hroznového cukru).

Dárky pro děti
Ty se mi shání nejlépe a musím se
držet, abych děti nerozmazlovala. Mám dětských dárků do zásoby nakoupených několik (kupuji v průběhu roku), některé děti dostanou k Vánocům, jiné k narozeninám a některé mám schované na horší časy (když bude venku ošklivo, tak vybalím novou hračku).

V zásobě pro děti mám například, mašinky od Bria či WoodyIgráčky a Duplo. Pokud vám nevadí Duplo z druhé ruky, tak mám tip na eshop Děti a kostky, kde nakupuji Duplo pro Járu. Kostky i figurky jsou v dobrém stavu a nejsou nijak extra poničené. 
Hezký dárek, který se mi podařilo sehnat je sada s plastelínou z Tchiba. V eshopu už je vyprodaná, ale snad bude k sehnání ještě v nějakém obchodě. Jára si s ní vydrží hrát i hodinu. Pečeme z plastelíny koláče, řežeme pizzu, vykrajujeme cukroví nebo zvířátka. 
Hezký dárek pro skoro dvouleté je batůžek. Jari si do něho balí hračky, když jdeme na výlet. Na značku Skip hop mě navedla švagrová a musím říct, že batůžky mají fakt skvělé. Už se těším, až jeden z nich Jari najde pod stromečkem. 
Pro starší děti je určitě pěkným dárkem tabule a křídy

Když si to tak po sobě čtu, zjišťuji, že mám vlastně jen dárky pro děti a že to opět letos dopadne tak, že budu zase nakupovat až na poslední chvíli. Příští rok budu muset začít už v září. 


čtvrtek 20. listopadu 2014

Cvičení rodičů s dětmi v Sokole

Na cvičení rodičů s dětmi v Sokole nás přivedla Wendy. Jonáš je sokolík už skoro rok a protože mu cvičení prospívá a baví ho, přidali jsme se i my další. 

Cvičení pro nejmenší děti probíhá minimálně jednu hodinu týdně. Na hodině s dítětem (do 3 let) cvičí rodiče, prarodiče nebo starší sourozenci, prostě ten, kdo má zrovna chuť a náladu. Obsahem cvičení jsou převážně pohybové hry, které vedou ke správným základním pohybovým návykům, běhy, skoky, hody, akrobatická cvičení, dovednosti na nářadí a s náčiním, základní rytmická a hudební výchova, pohybové skladby, turistika a pobyt v přírodě přiměřené věku cvičících dětí.

Naše hodiny mají daný řád - po rozcvičce se jdou děti napít a odpočinout si – učí se, že musí občas také samostatně čekat a rodiče mezitím rozestaví cvičební nářadí, které bude na dané hodině potřebné. Pak děti zhruba půl hodiny cvičí na nářadí, prolézají různé opičí dráhy, některé cviky si mohou zacvičit i rodiče.

Po cvičení na nářadí následuje opět pauza na pití a odpočinek a na závěr společná hra – Rybičky, rybáři jedou, Škatulata, hejbejte se apod. Prostě hry, které jsme hráli jako děti i my. I závěrečné společné hry se zúčastní rodiče.

Na hodinu cvičení Rodičů s dětmi si do tašky balím - notýsek na zapsání docházky (ten je pro Járu velmi důležitý  rád pak ukazuje, jaké obrázky už v notýsku má),  tepláky a kecky pro nás oba, lahev s pitím, svačinu, pro jistotu i věci na přebalení (ubrousky a čistou plenku), Bepanthen Plus na odřená kolena a nesmím zapomenout na Járovu deku a dudlík – to jsou dvě věci, které 100% vyžaduje, když je unavený. Což po cvičení opravdu bývá.

Informace o tom, kde nejblíže můžete navštěvovat Cvičení rodičů s dětmi v Sokole, jsou uvedeny na stránkách Sokola.


Sokolík Jari v akci. 

Sokolka Zuzanka v akci. 

úterý 18. listopadu 2014

17. listopad 2014

25 let po revoluci byl můj 17. listopad svobodný, pohodový a rodinný.

Ráno byli kluci ještě na chalupě a tak jsem si šla zaběhat s Dupinkou a Gituškou. Krásné pondělní ráno u místních rybníků. Jen já a moji psi. Sport a naprostá relaxace.  



Po běhání mi to nedalo a zvládla jsem i lehký úklid a dokonce i uvařit oběd. Aneb útočím na titul Manželka roku :) A abych nezapomněla na Zmizíka, tak ten byl se mnou doma a takhle si užíval svátečního klidu.



Kluci přijeli akorát na oběd. Po obědě jsme si hráli, vyprávěli si víkendové zážitky a dali si společně kávu.



A k večeru jsme vyrazili do Prahy. 



Zapálit svíčku na Národní třídě a u sochy svatého Václava na Václavském náměstí. Připomenout si události listopadu 1989. Tenkrát nám (mě a Martinovi) bylo 5 let a jen matně si pamatujeme, že se dělo něco důležitého. Ale pamatujeme si, že se něco neobvyklého dělo. A tak jsme vzali Jariho s sebou. Třeba si zvláštnost letošního listopadového výročí bude také pamatovat. 



A jaký byl váš 17. listopad?

čtvrtek 13. listopadu 2014

Mikulášské luftování skříní

Na začátku prosince proběhne již pátý ročník Mikulášského luftování skříní. Je to můj oblíbený dobročinný bazar nejen proto, že holky, které ho pořádají znám osobně, ale také proto, že vždy pečlivě vybírají, komu výtěžek bazaru poskytnou.

Výtěžek pátého ročníku půjde Klubu nemocných cystickou fibrózou.

Letošní velkou novinkou bazaru je možnost on-line luftování přes Aukro. Přispět tak můžete z pohodlí domova. 


A tady je letošní pozvánka na předvánoční Milulášské luftování skříní.

Srdečně zveme všechny naše příznivce, fanoušky a podporovatele na 5. ročník dobročinného Luftování, letos ve prospěch Klubu nemocných cystickou fibrózou. Bazar se uskuteční již tradičně v Literární kavárně (nyní Famagusta) na Karlově náměstí v Praze, a to 6. a 7. prosince vždy od 10 hodin.

Chtěli byste se do Luftování zapojit a podpořit s námi slané děti nemocné cystickou fibrózou? Máte několik možností:
  1. POSKYTNOUT VĚCI K PRODEJI. Máte-li doma cokoliv, co už nepotřebujete, ale jiným může ještě posloužit, věnujte to nám. Za vaše "zavazadla" ručíme. :) Vše si rádi odvezeme osobně, prosím kontaktujte nás.

  2. NAKOUPIT NA BAZARU. Těšit se můžete na originální všehochuť oděvů pro malé i velké, doplňků, knih, sportovních potřeb, šperků a mnoho dalšího. Nakupte dárky pod stromeček u nás, protože s námi darujete dvakrát.

  3. ZAPOJIT SE DO PROPAGACE AKCE. V rámci svých "sítí" můžete sdílet pozvánku na bazar a šířit informace o této dobročinné akci. V případě jakýchkoliv dotazů k propagaci nás neváhejte kontaktovat (pozvánka ke stažení zde).
Předem děkujeme za jakoukoliv formu podpory a těšíme se na Vás! :-)

Držím organizátorkám palce, aby byl letošní ročník opět úspěšný. 

úterý 11. listopadu 2014

Svatomartinský lampionový průvod

Dnes má svátek Martin a tak už o víkendu bylo možné dát si v restauracích svatomartinskou husu nebo si užít třeba lampionový průvod. My byli o víkendu na lampionovém průvodu v Dobřichovicích.

Cesta kolem Berounky od zámku po lávku přes řeku byla dlouhá tak akorát, aby to ušly i nejmenší děti. A že jich na průvodu bylo hodně. Aby byl průvod pro děti zajímavý, udělali organizátoři po cestě několik stanovišť s pohádkovými postavami. Jari se nejdéle zasekl u Rumcajse, Manky a Cipíska. Řekla bych, že to bylo hlavně kvůli jelenovi, na kterém seděl Cipísek.

Bohužel pro nás, bylo na jednom stanovišti taky strašidlo - kostlivec schovaný za stromem, který s řevem vyběhl a strašil kolemjdoucí. Jari se vylekal natolik, že už nechtěl jít dál a chtěl jít rovnou domů. Naštěstí jsme ještě cestou potkali Mašinku Tomáše, u něho si Jari spravil dojem z celého hrůzného zážitku a pak už chtěl jít domů.

Na konec stezky jsme nedošli, abychom Jarimu nedělali zbytečné trauma s případnými dalšími strašidly. Na konci stezky byla prý truhla s pokladem a každé dítě si mohlo vytáhnout z truhly nějaké překvapení.

Dnes je na řadě míst po celé republice spousta akcí se svatomartinskou tématikou. Tak neváhejte a vyražte za zábavou.



pátek 7. listopadu 2014

Solná jeskyně Hostivice

S Komandem jsme objevili Solnou jeskyni v Hostivici. Pro nás všechny je to ideální pozice - v rozumné dojezdové vzdálenosti pro nás všechny. 

A jako bonus je tato solná jeskyně opravdu Baby friendly. Co maminky, které jeskyni provozují,
Adélka, Zuzu a Kuba si hrají a maminky relaxují.
slibují, to opravdu dodržují. Děti si v jeskyni mohou hrát, mohou sledovat pohádky nebo mohou jen tak sedět a relaxovat. A pro maminky jsou v jeskyni připravená pohodlná lehátka, aby si mohly na chvíli odpočinout. Po skončení programu je možné využít dětskou hernu a kavárnu. To prostě nemá chybu.

My dnes vyzkoušeli Relaxační pobyt v jeskyni. Je to 50-ti minutový program, což je doba dostatečná na to, aby si děti v jeskyni pohrály a pořád je to ještě bavilo.

Pobyt v jeskyni je potřebné si předem telefonicky zarezervovat. My rezervovali 2 dny předem.

Myslím, že brzy zase vyrazíme.


čtvrtek 30. října 2014

Pohádky nejen pro dlouhé podzimní večery

Je to celkem nedávno, co Jari přišel na chuť pohádkám. V září, když byl nemocný a bylo nutné ho pár dní držet doma v klidu, jsme objevili kouzlo pohádek. Začalo to celkem nevinně - jedním dílem Prasátka Pepiny. 

Pepina měla takový úspěch, že si jí začal vyžadovat po probuzení, před odpoledním spaním a za krátko by u Pepiny vydržel snad půl dne. Přiznám se, že jsem začala pohádky využívat hlavně ráno, abych v klidu zvládla ranní koupelnu, připravit snídani a nakrmit zvířata. Ta půlhodinka, kdy Jari sleduje ráno pohádku a já mám čas jen pro sebe je skvělá. Den mi tak začíná více v klidu a není to maraton hned od rána.

Nějakou dobu jasně vedla Pepina a pár týdnů nebyl zájem o jiné pohádkové hrdiny. Některé díly už známe nazpaměť. Sice občas nemůžu Pepině přijít na jméno pro její sebestřednost, urážlivost, pro to jak z tatínka dělá největšího nešiku v rodině, ale musím jí připsat i určité zásluhy. Nenásilně děti učí, jak to v běžném životě funguje - že na hřišti musí být děti ohleduplné k ostatním, že do kaluží se skáče jen s holinkami nebo že když svítí v létě sluníčko, je potřebné se namazat opalovacím krémem.

Postupně ale Pepina opouští své výsadní postavení a o přízeň se dělí s Medvědy od Kolína a dvojicí Pat a Mat. Ty už má Jari dokonce své vlastní. Dostal je od mojí mamky k narozeninám.
Některé díly zná Jari už nazpaměť a oblíbené díly chce pustit, když je unavený nebo mu není dobře.

Figurky Pata a Mata jsou pro něho novými kamarády. Když je dostal, hned s nimi běžel do zahrady, ukázat jim vše, co je pro něho důležité a co má rád. Jsou pro něho natolik důležití, že je vozíme všude s sebou. Z okna auta jim ukazuje, kam jedeme, bere je s sebou na plavání, aby jim ukázal bazén a když jsme včera balili na cestu za Madlou a Hynečkem, přihodil je do tašky se slovy "Pat a Mat ukázat Hynečkovi". Tak moc důležití pro něho jsou.

S příchodem pohádkových hrdinů do Jarinkova života přišla i jeho nová přátelství - jeho noví kamarádi a hrdinové mu pomáhají zvládat nepříjemné situace - např. na plavání skáče jako poník Péťa, plave s pomocí žížalek, které zná z Pepiny a na oplátku on svým kamarádům ukazuje, co má rád a bere je s sebou na výlety.

Jaké hrdiny a pohádkové kamarády mají vaše děti?
A jaké jste měli vy?

Jari, Pat a Mat - nerozlučná trojice. 


úterý 21. října 2014

Bepanthen Plus - pomohl na komáří štípnutí

Že jsou komáři mrchy štípavý, to ví každý. Já s tím naštěstí problémy nemívám, ale někdo to bohužel hůře snáší a štípance se mu hned zanítí. 

Jedna z mých kamarádek byla tak hodná a udělala ze sebe pokusného králíka. Protože jí na hojení štípanců nepomáhá Fenistil, který většina mých známých pro tento účel používá, udělaly jsme pokus s Bepanthenem Plus

Největší štípance mazala po dobu jednoho týdne (alespoň 1x denně) Bepanthenem Plus. Ty menší štípance nemazala vůbec. 

Jak pokus dopadl, je vidět na fotkách. 

Před začátkem mazání - oteklá a zapálená místa po štípnutí komárem.



Po týdnu mazání - už jen drobné pupínky. Na některých jsou strupy. Pokožka už je klidná, není horká a nesvědí.



Po týdnu bez mazání - štípanec na noze je ještě stále zarudlý a zanícený.


pondělí 20. října 2014

Narozeninové oslavy

Máme za sebou narozeninový víkend. Narozeniny oslavil Ondra, Lelí, Jari a Alenka - moji milí oslavenci, přeji vám ještě jednou všechno nejlepší. 

Sobotní oslavu jsme věnovali oslavencům Jarimu, Alence a Ondrovi.
Jari se vyblbnul s Norinkou. Hlavně večerní rozbalování dárků a řádění před spaním si oba moc užili.





A v neděli jsme oslavovali narozeniny Jariho, Lelí. A také Sářin svátek.
Sárinka je o rok mladší. Před nedávnem začala chodit a tak už může lumpačit s Járou.






neděle 19. října 2014

DIY: Narozeninový dort

Tento týden Jari oslavil 2. narozeniny. I tentokrát jsem se rozhodla, že nebudu kupovat dort, ale že se pokusím ho upéct sama. Tedy s pomocí Magdalény a Reny. 

Protože v říjnu neslaví narozeniny pouze Jari, ale také Ondra, Lelí a Alenka a naše mami a Sára mají svátek, upekly jsme dorty dva, aby bylo té dobroty dost pro všechny.
Udělaly jsme si s kamarádkami holčičí den a u pečení jsme aspoň stihly probrat vše důležité. Holkám děkuji za pomoc a Lelí děkuji za zapůjčení všech udělátek na pečení.


Dort měl velký úspěch a všem moc chutnal a tak se podělím o recept.

DORT LÍNÉ KUCHAŘKY

1 hrnek = 250 ml

1 hrnek smetany ke šlehání (nejlépe 30% +)
1 hrnek krupicového cukru
3 vejce
1 vanilkový cukr
2 hrnky polohrubé mouky
1 prášek do pečiva

Všechno dát do mísy a pořádně promíchat. 


VANILKOVÝ KRÉM

4 vanilkové pudinky
1 mascarpone
1 litr plnotučného mléka
1 kostka másla

Množství mléka jsme dávaly od oka, tak aby puding nebyl moc řídký a vznikl nám hustý krém. 

Jednotlivá patra dortu jsme namazaly vanilkovým krémem a kvalitní malinovou zavařeninou.
A důležitý poznatek: povrch a boky dortu nechat suché, nemazat na povrch krém ani zavařeninu. Krém totiž způsobuje, že fondán měkne.

Jak už to tak bývá, konečnou podobu dortů jsem si zapomněla vyfotit. A tak mám jen fotky z oslavy a to už dorty nebyly ve 100% kondici (bohužel převoz autem jim na kráse moc nepřidal).

Pro milovníka hasičských aut. 

A pro milovníka mašinek. 



úterý 14. října 2014

Druhé narozeniny

Jari dnes slaví druhé narozeniny. A mně se hlavou honí spousta vzpomínek na den, kdy se narodil, na hezké dny, které jsme společně prožili a spousta myšlenek o tom, co nás čeká dál.

A nejsem schopná to teď všechno smysluplně sepsat. Je neuvěřitelné, že už jsou našemu Ledňáčkovi dva roky. Jako naše první dítě a vlastně první dítě v rodině (první vnouče, první synovec) měl velký a jistě nelehký úkol – naučit nás být rodiči, prarodiči, tetičkami a strýčky. Jistě to zpočátku s námi neměl jednoduché, ale svou vytrvalostí a milou a vstřícnou povahou to dokázal.

Tak jde čas s Ledňáčkem - říjen 2012 až říjen 2014.

Za ty dva roky se z nás stali rodiče, kteří jsou totálně paf ze svého dítěte. Nejsme zatím žádní mazáci, ale zelenáči už také nejsme. Ve spoustě věcí jsme si již mnohem jistější než na začátku a hodně se toho ještě budeme muset naučit. A já Ti, Jari, za nás slibuji, že se budeme nadále snažit, být Ti dobrými rodiči.


Děkuji Ti, že tu s námi jsi a že se můžeme těšit z Tvých pokroků. 

Dva roky spolu. Jaký asi bude ten třetí?

čtvrtek 9. října 2014

Druhé dítě

Kdy je správný čas na druhé dítě? Tak na to neexistuje správná odpověď. Každý to cítí jinak, každý si najde klady i zápory na tom, proč zrovna on to má tak jak to má. Já hledala odpověď několikrát. A myslím, že už v tom mám jasno.

Jari s mým bráchou Jakubem. Tady bylo Jarimu pár hodin.
Nechci mít jedináčka, to mi bylo jasné od začátku. Tak kdy tedy je správný čas na druhé dítě? Věkový rozdíl 2 roky se mi z mé vlastní zkušenosti zdál super. S Ninkou jsme si rozuměly od mala. Když jsme byly malé – přizpůsobovala jsem se já jejím možnostem a dovednostem. Když jsme povyrostly, rozdíly mezi námi se smazaly a my měly společné kamarády a společné zájmy. Je to častý model ve spoustě rodin, mít děti 2 roky od sebe, tak proč to tak taky nemít.

Jenže čas rychle běžel a blížil se termín, kdy bych měla otěhotnět. A tak jsem to začala promýšlet. Zleva a zprava jsem hodnotila, zda je rozumné mít děti 2 roky od sebe. Prostě jsem si neuměla představit, že sotva se jeden kolotoč starostí o dítě začíná zastavovat, já hned nastupuji do dalšího kola. Vím, že se to dá zvládnout, ale já to nechci mít jako závod a útočit na vítězství v soutěži Matka desetiletí. 

Pendlovat mezi batoletem, které ještě moc nespolupracuje a umí dělat naschvály a využít mé nemotornosti až budu mít velké břicho (že je Jari naschválníček, ví každý) a mezi miminkem, které sice hodně času prospí, ale zase je pro mne daleko náročnější péče o něj (přebalování, řešit jestli mám doma kojeneckou vodu, jestli mám na výlet sbaleno dost přesnídávek, Bepanthen, plenky atd.)? Děkuji, takhle pendlovat nechci.

Nakonec jsem to celé přehodnotila s tím, že minimální věkový odstup bych si představovala 2 a půl – 3 roky.

Zkrátka, chci si ještě užívat Jariho a věnovat se jenom jemu. Učit ho novým věcem, poznávat s ním svět, být u jeho prvních velkých úspěchů a moci si to naplno užít. Chci mu dát maximum, co můžu dát, než se narodí jeho sourozenec, než bude čas vypustit Jariho do školky a věnovat se dvěma dětem. Jari je teď v období, kdy všechno nové nasává jako houba a my se jen nestačíme divit, co nových dovedností už umí. Skládá jednoduché věty, manuálně je čím dál tím zručnější, chodí na nočník, pomáhá mi s běžnými domácími pracemi a častokrát mě překvapí, kolik si toho pamatuje a jak si dává věci do souvislostí. A mě strašně baví být u toho naplno. 
Jari skoro dvouletý s tatínkem.

Zároveň je péče o něj pořád ještě fyzicky náročná a s velkým břichem by byla dvojnásob náročná. Po celém bytě se válí hračky, na procházkách běhá jako splašený a já běhám za ním nebo si postaví hlavu, že už nemůže a že potřebuje nést. A už se vidím, jak tohle všechno dělám s velkým břichem. Znám se a vím, že bych akorát tak byla každý den naštvaná, že jsem přecenila své možnosti.


Než se do toho krásně bláznivého kolotoče pustím znovu (a na těhotenství se fakt těším, protože pro mě to bylo moc hezké období), chci mít pocit, že jsem trochu odpočatá a že jsem Jarimu pomohla vybudovat nějaké základy, na kterých můžeme dál stavět, abych se pak se stejným nasazením (i když u prvorozených dětí je to asi úplně jiné než u těch dalších) mohla věnovat druhému miminku. 

čtvrtek 2. října 2014

Památník Osvětim

Cestou z dovolené jsme se zastavili v Osvětimi.

Památníky Auschitz I. a Auschwitz II. Birkenau jsou velmi působivé.
Tragické osudy milionů lidí,kteří byli do koncentračních táborů dopraveni, kruté praktiky příslušníků SS - to vše stále nad těmito místy visí ve vzduchu.

Nechť se tato hrůza již nikdy neopakuje.

Vstupní brána, brána do jednoho ze sektoru ubytoven, strážní věže a zaplavená jáma, do které byl sypán popel zavražděných.

Pamětní desky ve 22 jazycích (tolik národností bylo v Osvětimi), nahoře - krematorium a "umývárny", vpravo dole - pomník na kolejích, po kterých přijížděly transporty