Bepanthen Plus – na škrábance nejlepší

Dnešní příspěvek se vymyslel tak trochu sám. Na dovolené v Chorvatsku. Včera jsme byli na večeři a seděli jsme na zahrádce jedné z restaurací. A znáte to - toulavé kočky se k vám hned seběhnou, jakmile ucítí, že máte jídlo na stole. A určitě každý ví, v jak žalostném zdravotním stavu tyto toulavé kočky jsou. 

Těch pár škrábanců - to je ono. Díky Bepanthenu Plus se to nezanítilo. 

Tak jednoho takového kocoura jsme včera přilákali i my. Vrátil se z nějaké bitky, celý pomlácený, vyhublý a rozhodně neměl náladu na dětské mazlení. Jari je ale od našeho Zmizíka zvyklý na kočky a tak si chtěl pohladit i tohoto kocoura. Dřív než jsme stihli zakročit a kocoura před Járou ubránit, vyřešil to kocour po svém - zakousl se Járovi do ruky. Jára řval, kocour syčel a za chvíli bylo jasné, kdo je v této bitvě vítěz. 

Kočičí kousance se umí pořádně zanítit a není radno je podceňovat (sama jsem si to na vlastní kůži několikrát zkusila v práci). Naštěstí jsem s sebou v přebalovací tašce měla Bepanthen Plus. Ten příjemně chladí a desinfikuje rány a tak dnes ráno nebylo po kočičím kousnutí na ruce nic vidět. 

Ani jsem nedoufala, že ráno bude mít Jari ruku bez nateklých šrámů.

Cyklosedačka pro Jaroslava

Byly doby, kdy jsme docela pravidelně jezdili na kole. Na nějakou dobu jsme kolo odložili a já třeba místo ježdění chodila na výlety nebo výcviky se psy, které byly častokrát také náročné co se fyzičky týče.

Ale teď, když už Jari chodí sám a chce si všechno pořádně prozkoumat, potřebuje vzít do ruky každou

šišku, každý klacík, se naše výlety a procházky omezily na to, že obejdeme rybník a to nám zabere 2 hodiny. Moc pohybu to pro mě tedy není. A tak se mi zastesklo po jízdě na kole – společně s Jarim někam vyrazit, dovézt ho do cíle a tam ho pustit, aby se proběhl, v klidu zkoumal okolí. Tak abychom oba byli spokojení – já, že jsem se také trochu hýbala a cvičila a on, že se mohl proběhnout a nikdo ho pořád nepopoháněl, že už musíme jít dál.

Ještě než jsme koupili, brali jsme na procházky alespoň motorku. Jari se na ní naučil jezdit velmi rychle, což kolikrát hrozí rozbitím hlavy nebo odřením kolen či loktů. Rozbití hlavy snad bude předcházet nová helma a odřené koleno spolehlivě ošetří a vydesinfikuje Bepanthen Plus (ostatně jako všechny jiné oděrky či záděry apod.).

A jakou cyklosedačku jsme nakonec vybrali?
Nevybírali jsme my, ale nechali jsme si poradit od Martinova bráchy a koupili jsme, stejně jako Ondra s Alenkou, Hamax Siesta. Je pro děti od 9-ti měsíců, má výškově stavitelné opěrky nohou, které chrání dětskou nohu před výpletem kola, sedačku je možné sklopit dozadu a dítě tak více položit, když usne. V zádové opěrce je prolis pro helmu. Připevnění sedačky na kolo není nijak složité. Tedy pokud nejste stejně malí jako já. Na mé kolo jsme museli koupit jiný držák sedačky, protože ten originální se nevešel pod moje sedlo.

Všechno potřebné teď už máme. Tak už zbývá jen přidělat sedačku, vysvětlit Jarimu, že mít helmu je opravdu nutné (nesnáší pokrývky hlavy) a že být připoutaný v sedačce je super. A můžeme vyrazit na první cyklovýlet.

Letní dovádění

Léto o sobě dává čím dál tím víc vědět a láká nás k vodě nebo alespoň na zahradu do bazénku. Bazénkuje celá rodina - děti, dospělí i psi. Nejinak je tomu u nás. 

Vodní dovádění jsme si jeli užít na chalupu a nejvíce si samozřejmě užíval Jari a naše bláznivá Gituška - ta je Jarinkův parťák pro každou lumpárnu. 

Nejdříve jsme si užívali bazénkování s Káťou a Karolínkou - kamarádkami z porodnice.

Protože Karolínka druhý den ráno onemocněla (nakonec to byl prasklý zánět středního ucha) a holky odjely domů, musel si Jari najít novou parťačku na letní dovádění. 

Nejdříve soutěž o to, kdo bude víc mokrý.

A Gituška opět nezklamala - řádila jako smyslů zbavená a štěkala z plných plic. A Jari se smál tak, že až lapal po dechu. 

Potom společné zalévání zahrady. 

Půl hodina dovádění, štěkání a smíchu je unavila, že okamžitě usnuli a spali 2 hodiny. 

A soutěž o to, kdo vypije víc vody z hadice.

Jari a Gita - parťáci pro každou lumpárnu.

Nedalo mi to a musela jsem si z dnešního dovádění nahrát video.

Malá Skála s Komandem

Náš dlouho plánovaný víkend s Komandem jsme si užili v Českém ráji. Tentokrát se navíc Komando rozrostlo o další dvě kamarádky a dva chlapečky. Bylo nás tedy celkem 7 maminek a 8 dětí. To už jsme byli pořádné komando.

Naše Komando - na pomoc nám přijel Florík.

Proto, abychom neděsili a neobtěžovali případné spolubydlící, pronajali jsme si celý dům v Malé Skále. Dům má velkou oplocenou zahradu s pískovištěm a přístřeškem, pod kterým jsme seděli v horkých letních dnech.

Občasné chvilky bez dětí.

A jako bonus pro naše děti – hned za plotem jsou koleje. A trať Turnov – Malá Skála – Železný Brod je opravdu frekventovaná. Naši milovníci mašinek, obzvláště pak Hynek, si tedy projíždějících a houkajících vlaků užívali plnými doušky. Nejvtipnější bylo pozorovat děti, jak při houkání vlaku nechají veškerých radovánek a dívají se na vlak. A to každých 20 minut.

Celé dny jsme byli venku - to je prostě léto.

A protože bylo milovníků vlaků mezi námi víc, vyrazili jsme v pátek na výlet vlakem. Cesta byla jasná – Malé Skály do Železného Brodu, odtud zpět přes Malou Skálu do Turnova. V Turnově do cukrárny a na dětské hřiště. A nakonec vlakem z Turnova do Malé Skály. Někdo by si mohl ťukat na čelo, proč jsme nejeli rovnou do Turnova? Protože to by ale byl výlet vlakem jen 10-ti minutový.

Vlaky a prolejzačky - krásné páteční dopoledne.

Odpoledne, když se děti vyspaly oslavovali jsme Zuzančiny 2. narozeniny - dali jsme si výborný dort, který pekla Markéta a pak jsme napustili vodu do bazénků a užívali jsme si léto, jak se patří. A pokračovali jsme v tom i v sobotu.

Zuzanko - všechno nejlepší k 2. narozeninám.

Za fotky tentokrát děkuji Vendulce.

Dětský den s Komandem

Dětský den jsem si užila v práci. Občas prostě v naší práci nejde hrát na to, že je svátek, víkend nebo den dětí. Když je potřebné jít do práce, tak se prostě jde a oslavy či jiné akce se přesouvají na volný den.  

A tak jsme se s Komandem sešli na oslavu dne dětí až v úterý. A užili jsme si skvělé dopoledne s dětmi a psy na Ladronce. Děti už jsou docela velké a tak spokojeně běhaly se psy po louce (protože od malička vyrůstají po boku našich psů, nemají nejmenší strach ze psů a jejich přítomnost si užívají) nebo si hrály na honěnou. S hláškou „Já – honim – tebe“ se Kuba snažil vyprovokovat ostatní k běhání. A docela se mu to dařilo.

Ve čtvrtek odjíždíme na komandí dovolenou do Českého ráje, tak si dalších dětských her a smíchu v následujících dnech opravdu užijeme. 

Piknikujeme na Ladronce.

Maránek - zatím nejmladší člen party.

Jariho nový klobouk. 

Kuba a Zuzanka.

Jonáš s Ailee a Gituškou. 

Jari, Jonáš a naši psi. 

Jonáš a Jari.

Tři kluci z naší party - Jonáš, Kuba a Jari. 

ALAN

Dnešní příspěvek bude krátký, co se týče slov. Myslím, že fotky toho vypoví daleko více.

Včera jsem byla po týdnu v práci ve Vetcentru - na záskok místo hospitalizační sestřičky a už při příchodu do práce jsem nemohla přehlédnout týraného Alánka. Jeho zdravotní stav bil do očí na dálku. To prostě přehlédnout nešlo. 

Ve zkratce pár informací ze stránek Dogpointu.

Na místo jsme dorazili v pozdních odpoledních hodinách s veterinární záchrankou PET-MEDIC a našli jsme v hrozných podmínkách krčícího se psa, který se ani nemohl postavit. Na první pohled bylo vidět, že pes je silně podvyživený, dle prvotního zápachu jsme očekávali vážné zdravotní problémy psa. Dásně měl bledé a byl podchlazený, protože musel ležet na studené zemi. V jedné misce měl slupky od brambor, v jiné špinavý zbytek vody a na boudě položený ostnatý obojek, tři věci, které nešlo přehlídnout.

Pokud byste chtěli Alánka podpořit při jeho léčbě a zotavování, budeme rádi za jakýkoli příspěvek na náš oficiální transparentní sbírkový účet 2500279836/2010 s poznámkou "Alan".

Další informace jsou také na facebookové stránce Dogpointu.

Alánek ve svém původním "domově"

Vyhublý a zesláblý.

Plnohodnotná strava? Rozhodně ne!

Sám chodit zatím nemůže.

V sanitce na cestě na kliniku.

První vyšetření. 

Jak dlouho by bez pomoci ještě vydržel?

V kotci na klinice - na kapačkách.

Momentky z nedělního venčení ve Vetcentru.

1.6.2014 před odchodem domů. 

Po příjezdu domů. 

2.6.2014 na zahradě a na sluníčku.