Dubrovník

Další město, které jsme na letošní dovolené navštívili, byl Dubrovník. Už jsme v Dobrovníku byli podruhé a pořád mám pocit, že jsme si ho neprošli dostatečně důkladně. Samotné historické centrum – hradby a uličky za hradbami vydají na jeden výlet. Když ne celodenní, tak určitě půl denní. A vidět zbytek města taky vydá na několik výletů.

Před historickým centrem.

Dubrovník měla moc ráda moje babička. Vždycky o něm s láskou vyprávěla a vzpomínala, jak tam bylo krásně a přála si, ještě se tam někdy podívat. Už asi tuším, proč ho měla tolik ráda - pro tu jeho zvláštní atmosféru. Nedivím se jí. Už teď si přeji, znovu se do Dubrovníku podívat. Příště ale raději bez kočárku, protože schody jsou v Dubrovníku ve spoustě ulic.

Klidnější zákoutí Dubrovníku.

Dubrovník je lákadlem pro turisty, je jich všude plno a stánky se suvenýry jsou na každém rohu. V úzkých uličkách se prodíráte nejen davem turistů, ale také kličkujete mezi zahrádkami místních restaurací. 

Hlavní ulice Dubrovníku plné turistů.

Ale když se vydáte mimo turisticky exponované ulice, objevíte krásná zákoutí, kde je liduprázdno nebo objevíte třeba bar na skále, který jsme letos objevili my.

Prý bar s nejkrásnějším výhledem - s tím rozhodně souhlasím.

I když je všude plno lidí, mile mě překvapilo, jak jsou všichni vstřícní k dětem a jejich hrám. Když jsme si rozložili v restauraci hračky na zem, kolemjdoucí se nám s úsměvem vyhnuli, nebo když děti dováděly v kašně, nikdo jim nepřišel vynadat. Naopak, přihlížející se usmívali. Možná to bylo tím, že byli na dovolené, možná to bylo mořem a sluníčkem, možná to tak v Dubrovníku prostě chodí.

Dětská, ale i naše radost. 

Výlet do Dubrovníku byl plný smíchu a rodinné pohody. 

Matějkovi - Martin, Ondra, Alenka, Háňa, Jari a Norinka

Pohoda tam na mě dýchala na spoustě míst (nejvíce samozřejmě v baru na skále). A jestli bylo na naší dovolené nějaké místo, kde jsem se cítila opravdu šťastná, tak to bylo právě v Dubrovníku.

 

Chvilky mé osobní spokojenosti.

Malá Skála s Komandem

Náš dlouho plánovaný víkend s Komandem jsme si užili v Českém ráji. Tentokrát se navíc Komando rozrostlo o další dvě kamarádky a dva chlapečky. Bylo nás tedy celkem 7 maminek a 8 dětí. To už jsme byli pořádné komando.

Naše Komando - na pomoc nám přijel Florík.

Proto, abychom neděsili a neobtěžovali případné spolubydlící, pronajali jsme si celý dům v Malé Skále. Dům má velkou oplocenou zahradu s pískovištěm a přístřeškem, pod kterým jsme seděli v horkých letních dnech.

Občasné chvilky bez dětí.

A jako bonus pro naše děti – hned za plotem jsou koleje. A trať Turnov – Malá Skála – Železný Brod je opravdu frekventovaná. Naši milovníci mašinek, obzvláště pak Hynek, si tedy projíždějících a houkajících vlaků užívali plnými doušky. Nejvtipnější bylo pozorovat děti, jak při houkání vlaku nechají veškerých radovánek a dívají se na vlak. A to každých 20 minut.

Celé dny jsme byli venku - to je prostě léto.

A protože bylo milovníků vlaků mezi námi víc, vyrazili jsme v pátek na výlet vlakem. Cesta byla jasná – Malé Skály do Železného Brodu, odtud zpět přes Malou Skálu do Turnova. V Turnově do cukrárny a na dětské hřiště. A nakonec vlakem z Turnova do Malé Skály. Někdo by si mohl ťukat na čelo, proč jsme nejeli rovnou do Turnova? Protože to by ale byl výlet vlakem jen 10-ti minutový.

Vlaky a prolejzačky - krásné páteční dopoledne.

Odpoledne, když se děti vyspaly oslavovali jsme Zuzančiny 2. narozeniny - dali jsme si výborný dort, který pekla Markéta a pak jsme napustili vodu do bazénků a užívali jsme si léto, jak se patří. A pokračovali jsme v tom i v sobotu.

Zuzanko - všechno nejlepší k 2. narozeninám.

Za fotky tentokrát děkuji Vendulce.