čtvrtek 15. května 2014

Mezinárodní den rodiny

V květnu se slaví Mezinárodní den rodiny (15.května). Fungující rodina je něco, o co je potřeba pečovat a co je potřebné budovat. Nepřijde to jen tak samo. A jaká je ta moje rodina?

Vítání občánků 1984 - ještě bez nejmladší Ninky.
Musím říct, že mám velké štěstí, že jsem vyrůstala ve fungující rodině, kde hádky nebyly na denním pořádku a kde jsme se nemuseli bát přijít za rodiči, když jsme měli nějaké trápení. Jak už jsem psala v minulém příspěvku, žila s námi i naše babička. Vzala jako naprostou samozřejmost, že našim pomůže s péčí o děti (mamka je jedináček a tak jsme mohli mít babičku jen sami pro sebe). Naši zase brali jako naprostou samozřejmost, že finančně zajistí nejen nás tři děti, ale také babičku, a tak se o fungování domácnosti a péčí o nás podělili s babičkou a nám tak vytvořili ideální základ pro spokojené dětství.

My tři jsme se jako děti (vlastně ještě i v dospělosti) rozcházeli ve spoustě věcí, neměli jsme společné kamarády nebo koníčky, neustále jsme se doma prali a různě škádlili. Protože jsme byli tři, často se stávalo, že jsme hráli přesilovku 2 proti 1, což byly opravdu perné chvíle pro toho, kdo byl zrovna lichý. Ale už od mala jsme se po vzoru našich dospělých učili, že žabomyší války jsou pro zpestření všedních dní, ale že když jde do tuhého, je důležité hodit malichernosti za hlavu a táhnout za jeden provaz. Několikrát už jsme si to zkusili. Je neuvěřitelné, že když jde o malichernosti, neumíme se častokrát dohodnout, ale když jde o něco důležitého, domluva je najednou naprosto snadná a samozřejmá.

1986 - s Ninkou

A stejně tak to máme i v mé mikrorodině. Když jde o prkotinu, jsme schopní se hádat celý večer. Ale důležité věci s Martinem řešíme v klidu a bez hádek. Jednou se mě ptala kamarádka, jak je možné, že jsme spolu už tak dlouho a že dokonce plánujeme mít dítě. A pak se na mě podívala a řekla – „no jo, vy máte vlastně to štěstí, že jste oba vyrostli ve fungujících rodinách“.

2013 - Jari a část jeho rodiny na vítání občánků

Ano, oba máme to štěstí. A oba se teď snažíme dát to stejné Jarinkovi. Snad se nám to podaří. 
1. narozeniny - oslava s Matějkovic částí rodiny

Žádné komentáře:

Okomentovat