středa 27. listopadu 2013

Vaničkování – tak trochu jiné koupání

Vodu zbožňuji od malička. Každé léto jsme s babičkou jezdili na celé prázdniny na chalupu na Slapy. Proto si bez vody a plavání neumím představit léto. Přála jsem si, aby i Jari měl vodu rád a učil se plavat. Aby jednou se mnou sdílel mou radost, abychom si mohli společně užívat letní radovánky.

Na bříšku a pořádně kopat nohama.
Proto jsem začala s nácvikem plavání, když byl Jari ještě maličký. Přes Markétu (kamarádku z Komanda) jsem se seznámila s její porodní asistentkou a instruktorkou vaničkování Petrou Pokornou. Z vaničkování jsme si udělaly každých 14 dní holčičí den – po plavání si děti společně hrály a odpoledne jsme chodili na procházku. Azyl nám poskytla Markéta a Petra se svědomitě a s láskou věnovala Jarimu a Tedýsovi. Kluci pod jejím vedením dělali úžasné pokroky a plavání ve vaně si užívali. Petra s citem přizpůsobovala průběh lekce, a když se zdálo, že je Jari unavený, raději zkrátila plavání a více času věnovala masáži po plavání. Jari se pod jejím vedením naučil potápět, posílil břišní a zádové svaly, zdokonalil úchopovou techniku – to když si z okraje vany bral vodolepky, se kterými pak plaval. Zkrátka z koupání se díky vaničkování stala oblíbená činnost.

Na zádech - jeden z těžkých cviků.

A co je potřeba k takovému správnému vaničkování? 

Vlasně toho moc potřebného není.Důležité je, aby miminko bylo odpočaté, nebylo hladové, ale zároveň nebylo těsně po jídle (to by pak mohlo zbytečně zvracet), dále je potřebné mít napuštěnou vanu až po okraj teplou vodou. My měli ještě vanu vyzdobenou barevnými vodolepkami a pro nácvik potápění jsme potřebovali plastový kelímek
Po vaničkování byla na řadě masáž a na tu jsme potřebovali trochu tělového mléka nebo olejíčku a Bepanthen na zadeček jako prevenci proti opruzeninám. Pak už jen obléknout suchou plenku, čisté oblečení a hurá na zaslouženou svačinu.


Díky vaničkování jsme si opravdu mohli užít letní radovánky a koupání v řece či na koupališti.



Žádné komentáře:

Okomentovat