Jakub slaví 3. narozeniny

Dnes jsou "našemu" Kubovi 3 roky.
Tři krásné roky nám Kuba dělá společnost, rozveseluje nás svou dobrou náladou, udivuje nás tím, jak je šikovný a bystrý.
Je to usměvavý a milý kluk a je důležitým členem našeho Komanda. Je to kluk, kterého si každý hned oblíbí.
Kubu prostě nejde nemít rád.

Milý Kubíčku, přeji Ti, abys byl nadále tak šťastným a veselým klukem, jakým jsi do teď. 

Dr. Jekyll a Mr. Hyde aneb období vzdoru je tu

Zná to asi každý rodič. Úderem druhého roku se začínají u dětí zintenzivňovat záchvaty vzteku a roztomilé batole se během vteřiny mění ve řvoucí příšeru. 

Už nějakou dobu pozoruji, že se plíživě období vzdoru blíží i k nám. V posledních týdnech je vztekáníse téměř na denním pořádku. V jednu chvíli je Jari náš roztomilý a usměvavý kluk a najednou přijde otočka o 180° a promění se v malého vzteklouna, který háže věcmi, křičí nebo se válí po zemi. Někdy ho rozčílí, že musí ukončit hru a jít se oblékat, někdy se vzteká kvůli tomu, že mu nechceme koupit autíčko, které zahlédl ve výloze, jindy se vzteká protože neví, jestli chce mléko, čaj nebo limonádu jindy proto, že vyplašil kocoura a ten se mu teď schoval pod gauč.

Výhodou tohoto vztekání je, že je to jako na horské dráze: úsměv - řev - úsměv.
Nálady se rychle střídají, ale ve stavu totálního naštvání zůstává Jari jen po dobu nezbytně nutnou. Upustí páru, zařve si, někdy odejde do pokoje a práskne dveřmi a za chvíli je po vzteku a opět se směje.

Zvládat tyto náročné chvíle nám někdy jde, někdy v tom ještě docela plaveme. Rady, jak úspěšněji předcházet těmto záchvatům jsme se dočetli v knize od profesora Matějčka - nespěchat a v klidu bez křiku a zvýšeného hlasu vysvětlovat, seznámit Jariho s dostatečným předstihem s tím, co bude následovat (nevytrhnout ho najednou ze hry, ale říci mu, že se ještě 3x sklouzne na klouzačce a pak půjdeme domů...), snažit se předcházet situacím o nichž víme, že u něho vyvolávají záchvaty vzteku.

A světe div se, ono to opravdu funguje. Vyžaduje to od nás jistou dávku trpělivosti a nadhledu, ale když se snažíme, tak to jde a den je hned veselejší.

Když už se ale stane, že záchvat vzteku přijde, pomáhá nám dát si Time Out (za tuto radu děkuji Vendulce) - jít na chvíli od sebe, uklidnit se (všichni zúčastnění) a pak v klidu vyřešit to, co způsobilo krizovou situaci. Jak píše prof. Matějček - " Velice pomáhá, můžeme-li pokud možno naráz a úplně změnit situaci. Buď dítě, které se zmítá ve zlostném záchvatu, rázně vezmeme a šoupneme někam, kde je ticho a kde zůstane chvíli samo - anebo ještě lépe, sami vyklidíme pole a rychle odejdeme z místnosti. Zlostný výbuch má jít kamsi do prázdna, nemá být posilován žádnou odezvou." Po záchvatu je důležité dítě opět "přijmout bez výhrad a bez výčitek a ujistit ho svou přízní".

Jsou dny, kdy si sama připadám jako bych byla Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Přes den, když se Jari vzteká, mám někdy pocit, že už toho mám plný zuby. A v noci, když spí, stojím u jeho postýlky a rozplývám se nad ním. Když zuří, často zuřím taky, ale když se nám povede den bez vzteku a večer pak sedíme u pohádky, cítím se totálně lapená mateřskou láskou.

Jonáš slaví 3. narozeniny

Dnes jsou to již 3 roky, co se narodil Jonáš. 

Leden 2012 byl pro mně velmi zvláštní měsíc a vždy si budu tyto silné zážitky pamatovat. 

A Jonášovo narození je samozřejmě jedním z oněch silných zážitků ledna 2012. 

Čas rychle plyne a z miminka už je velký kluk - Jonáše letos čeká velká změna. Začne totiž chodit do školky. 

Milý Jony, přeji Ti hodně zdraví a důvodů k úsměvu. 

Přeji Ti také šťastný start ve školce. Ať se ti tam líbí a chodíš do školky rád. 

A na závěr Ti přeji, ať máš pořád dost kolejí a mašinek, které máš tak rád.

Jony peče narozeninové sušenky.

Přechodový objekt

Zná to asi každý rodič. V životě snad každého dítěte se objeví oblíbená hračka, deka nebo plenka, bez které není možné vyjít ani na zahradu, natož bez takového pokladu vyrazit na celodenní výlet. Psychologové takový předmět označují jako přechodový objekt. 

Pan profesor Matějček na toto téma napsal moc hezkou kapitolu o dvouletých dětech v knize Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 

"Méďo, podívej"

"S vědomím vlastního "já" souvisí však ještě něco jiného. Jakmile si dítě začne uvědomovat své postavení ve společenství rodiny, uvědomuje si také, jaký mají jednotliví lidé vztah k němu (tj. k dítěti) a bystře pozoruje jejich jednání. Probouzí se to, čemu budeme dále říkat "sociální zájem". Oblíbenými hračkami se nyní stávají panenky a různí medvídkové, pejskové a nejrůznější figurky zvířátek.
Už to nejsou jen předměty na manipulaci a rozebírání. Nepřitahují zájem dítěte jen svými fyzikálními kvalitami (tj. že jsou měkké, lehké, hebké, dají se nosit atd.), pestrostí vzhledu a tím, že se s nimi dá všelijak pohybovat. Přitahují jeho zájem i tím, že mu představují něco lidského. Do nich promítá své znalosti a zkušenosti z lidského světa a svá citová hnutí. A tak můžeme být svědky toho, jak dvouletá holčička dává svou panenku na hrníček, jak ji krmí, dává do postýlky, jak ji nabacá a jak na ni promlouvá káravě tátovým hlasem, s dokonalou jeho intonací."

"Pro dítě je a ještě dlouho bude hračka živou věcí. Poněvadž ji má dítě ve své blízkosti a protože se dá od něho ovládat a neprotestuje, stává se často dítěti milým společníkem. Má k ní citový vztah. A poněvadž citový vztah dává člověku pocit bezpečí a jistoty, dítěti jako dospělému, může taková hračka sehrát v životě dítěte důležitou roli. Dítě ji chce mát stále u sebe, nemůže se od ní odloučit, bere ji s sebou do postýlky apod. Velmi pozitivně se to projeví např., když se má dítě z bezpečí rodiny vzdálit do neznámého, "nebezpečného" světa, třeba do nemocnice. Velice mu tento přechod usnadní, může-li si vzít s sebou kousek svého domova právě v oné známé hračce, tj. ve svém věrném, spolehlivém, milém společníkovi."

Jari a jeho Dudí, Milovaná Dede a Méďa Péťa.

I v životě Jarinka se takový přechodový objekt objevil. Kromě dudlíku (na kterém má lehkou závislost) je to ještě Milovaná Dede (milovaná deka - přeloženo z Jarinkova slovníku) - tu dostal od mého bráchy a švagrové, když se narodil. Nijak zvlášť jsem mu jí nepodstrkovala a nenutila. Dek na přikrývání měl od malička několik, ale tuhle si nakonec vybral a oblíbil. Dlouhou dobu jsme na každou procházku museli jít s dudlíkem a Dede. Když je unavený nebo se mu něco stane, vyžaduje právě dudlík a deku.

V posledních týdnech k těmto dvěma přibyl ještě Méďa Péťa. Malý plyšový medvídek po mém švagrovi, kterého objevil na jedné z návštěv a na dalších návštěvách se k němu vracel a půjčoval si ho, až s ním jednou odjel, dal mu jmého a už bez něj nedá ani ránu. Kamkoli teď jdeme, máme s sebou dudlík, Milovanou Dede a Méďu Péťu.

K Péťovi má ale trochu jiný vztah než k milované Dede. Je to pro něho kamarád a velká autorita. Péťa by se např. zlobil, kdyby Jára chodil doma bez ponožek (kvůli němu si je nesundavá), když si vyčistí zuby Péťa, tak si je bez řečí vyčistí i Jára.
Péťa je kamarád, kterému Jára představuje okolní svět a sděluje mu, co všechno už zná - např. veze Péťu v autosedačce, drží ho tak, aby viděl z okna a říká mu "Péťo, podívej, to je náklaďák. Péťo to je červená, musíme stát".
Je to kamarád, o kterého s láskou pečuje - večer ho ukládá vedle sebe na polštář a přikrývá milovanou dekou, u oběda se s ním rozdělí o jídlo.

Péťa nám v mnohém pomáhá a vlastně ho máme rádi všichni tři. Už ho bereme jako dalšího člena rodiny, který s námi jezdí na plavání, na výlety nebo si s námi třeba maluje.

A jakou oblíbenou hračku mají vaše děti?


Literatura:
Matějček, Z.: Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte, Praha: Grada, 2005, s.115-116

Maránek slaví 1. narozeniny

MARÁNKOVI 

Stále usměvavý Marek. 

přeji k dnešním jedninám šťastné vykročení do druhého roku. První samostatný krůček už na sebe totiž nenechá dlouho čekat.

Maránku, šťastné dětství už máš a dokazuješ to stálým úsměv na tváři. A tím Tvým širokým úsměvem umíš rozveselit spoustu lidí. A za to Ti děkujeme.

Co ale asi potřebuješ ze všeho nejvíc, je pevné zdraví, aby už sis s námi mohl užívat dětských radovánek a výletů.

Maránku, všechno nejlepší k 1. narozeninám. 

S láskou,
Háňa

PF 2015

Uplynulý rok byl veselý a plný zážitků. 

Přejeme naší rodině i všem našim přátelům a známým, ať je rok 2015 šťastný a pohodový. 

FRANTIŠEK ČEŘOVSKÝ

Letošní poslední příspěvek jsem si schovávala pro Františka.

V pátek 19.12. 2014 se Terezce narodil František.
Jeho starší brácha Jakub i jeho rodiče se na něho moc těšili. Kuba se o mladšího bráchu vzorně stará, dokonce mu daroval i své oblíbené hračky.

Další sourozenci jako přes kopírák jsou Jakub a František - Štěpán mi tu velkou novinu volal a říkal, že je František krásný, prý celý Kuba, když se narodil.
Jestli bude i tak šikovný a takový rozumbrada, jako je Kuba, to uvidíme za pár měsíců.

Komando se nám letos pěkně rozrostlo a už máme v partě 6 kluků a 3 holky.

Milý Františku, vítám Tě mezi nás. Všichni jsme se na Tebe dlouho těšili a věř, že od první chvíle Tě máme moc rádi. 
Do života Ti přejeme hlavně hodně zdraví, kopu radosti a šťastné dětství.