Na kraťandí srazy jezdíme téměř pravidelně a po loňské pauze
(měla jsem necelý měsíc do porodu, tak jsme raději nejeli) jsem se na letošní
sraz obzvláště těšila. Nakonec jsme nechali Jarinka s babičkou a dědou a
jeli jsme jen my s Martinem a našimi psy.
Jari má zrovna období, kdy potřebuje hodně lézt a objevovat.
A protože ještě nechodí, ale leze po čtyřech nebo obchází nábytek, je to teď na
podzim složitější. Proto jsme se rozhodli, že než abychom ho měli celý den
v kočárku a on byl nespokojený, že ho raději necháme doma. A my si díky
tomu mohli naplno užít sraz.
Kromě různých soutěží jsem si užila setkání s přáteli,
se kterými se běžně přes rok nevídám. Užila jsem si povídání o jiných než
dětských tématech (i když i o dětech jsme
si povídali), užila jsem si, že jsme s Martinem zase jen my sami dva,
že si spolu můžeme povídat a nemusí ani jeden z nás odbíhat přebalit nebo
nakrmit Jariho. Prostě jsme zase na pár hodin mohli hodit za hlavu péči o batole
a dělat si, co chceme.
A jak se měl Jari?
 |
| Spokojené miminko na výletě. |
Řekla bych, že dobře. V sobotu byl s babičkami
a dědou na zámku Březnice. Dokonce zvládl i hodinovou prohlídku zámku a za
odměnu si pak hrál na dětském hřišti. A v neděli vyrazili na procházku
starou Prahou – viděli Pražský hrad, Kampu, byli krmit kačeny a pak Jari vytuhnul na
dvě hodiny v kočáře, takže si naši mohli v klidu dát kávu a užít si
procházku na Petřín.
Víkend na srazu mě zase příjemně nakopl – užila jsem si
psích radovánek a dobila baterky na dětské radovánky.
Žádné komentáře:
Okomentovat