Látkové pleny

Než se Jari narodil, přemýšlela jsem, zda mám do výbavy pořídit látkové nebo jednorázové pleny. A tak jsem byla ráda, když jsem vše mohla zkonzultovat s Wendy a vidět, jak v praxi vypadá přebalování s látkovkami. Wendy byla tak hodná a své zkušenosti s látkovkami pro mě sepsala. Třeba se budou hodit dalším maminkám, proto sem vkládám Vendulčiny postřehy.

Pro látkovky jsem se rozhodla z několika teoretických důvodů - podle dostupných informací by pro dvě děti narozené po sobě měly vyjít levněji, jsou šetrnější k životnímu prostředí a děti mají o něco silnější motivaci se učit chodit na nočník, protože látková plena nenabízí pohodlí neustále suchého zadečku. Teorie je na internetu spousta, třeba na serveru Látkové pleny najdete dokonalý přehled informací o všech možnostech, které se dají vyzkoušet. Já se budu snažit popisovat čistě svoje zkušenosti a postřehy.

Na začátku jsem se kromě čtení na internetu poptávala i ve svém okolí. Několik mých kamarádek mělo s látkovkami zkušenosti, kupodivu každá jiné, ale tak už to bývá. Hodně mi pomohla kamarádka, která experimentovala s různými typy látkovek a dala mi opravdu dobré a odůvodněné tipy, co má smysl zkoušet a co ne. Nakonec jsme se rozhodli moc se s tím nepatlat a objednali jsme základní výbavu v takovém provedení, aby přebalování zvládal bez obtíží i tatínek, babička, tetička - prostě kdokoliv, kdo by Jonáše chvíli hlídal.

Přebaleného Jonáše hlídají psí holky :)

Naše výbava:

24 jednovelikostních plenkových kalhotek z bambusového aksamitu - savá vrstva, součástí kalhotek je i vkládací plenka, kterou je možné zesílit savé jádro, když dítě povyroste

3x svrchní kalhotky s polyuretanovým zátěrem - dávají se přes plenku, aby neprosákla na oblečení, dají se použít vícekrát za sebou, velmi rychle schnou

balíček separačních vložek - tenoučké viskózové "ubrousky", dávají se dovnitř do plenky, pokud se miminko jen počůrá, mohou se vyprat a použít znovu. Pokud je v plence stolice, separační vložka oddělí její tuhou část a je možné ji spláchnout do záchodu. Plenku bez stolice pak normálně namočit do kýble.

kýbl s víkem na ukládání špinavých plenek před praním - do kýble dáváme vodu a několik kapek tea tree oil nebo levandulového oleje. Pereme podle spotřeby většinou obden. 

pytel ze staré záclony (síťku na pleny je možné sehnat i v obchodech) -dává se do kýble, je pak možné jednoduše plenky přemístit z kýble do pračky bez toho, abyste se v kýbli zbytečně ráchali.

Když jsme Jonáše přinesli domů a navlékli na něj látkovku poprvé, připadala nám hrozně velká a legrační, ale velmi rychle jsme si zvykli. Na ortopedii nám beztak doporučili široké balení (rodinná zátěž), tak to alespoň nebylo zbytečně složité.

Praní plenek není ani nijak problematické ani náročné na čas. Hodit plenky do pračky je dvouminutová záležitost, pověsit je zabere pět minut. Na rozdíl od papírovek v koši, látkovky v kýbli zdaleka tolik nesmrdí (není v nich stolice) a naopak čisté plenky krásně voní. Plenky se perou na 60°C, bez použití aviváže (snižuje savost) a nežehlí se. 

V novorozeneckém věku a v časném kojeneckém jsme jednorázové plenky používali jen, když jsme opouštěli domov na víc než jeden celý den. Obecně bych řekla, že výhodou látkovek je to, že vás nic nestojí dítěti vyměnit plenu častěji a neřešíte tolik spotřebu, v nejhorším prostě vyperete trochu dřív. Je pravda, že v látkovkách se nám Jonáš nikdy nezapařil, zatímco v jednorázovkách v horku ano
(i přesto, že ho ani v jednorázových v plenkách nenecháváme nijak extrémně dlouho). 

Postupem času (cca v 9 měsících) se ale začalo stávat, že Jonáš v noci plenku pročůral, a když se pak převalil na břicho, vyždímal si obsah nohavičkami svrchních kalhotek do postele, což ho pochopitelně probudilo. Noční převlékaní Jonáše i postele jsme nakonec vyřešili zakoupením kvalitních jednorázovek (nejsem nijak fanatická "alternativní matka", abych se zbytečně trápila s něčím, co v našem případě evidentně nefunguje dobře), které vydrží celou noc. Přes den má Jonáš i nadále látkovky, na noc a na delší cesty jednorázovky. 

V roce a půl jsme mu pořídili ještě trénovací kalhotky. Jde vlastně o plenky typu "all in one", které mají bambusovou savou vrstvu a PUL vrstvu na vrchní straně. Natahují se jako kalhoty, ale v případě, že se v nich ocitne bobek, je možné je rozepnout jako normální plenku (dítěti pak neomatláte nožičky při svlékání). 

Osobně jsem s látkovkami nadmíru spokojená, ale mám za to, že každému vyhovuje něco jiného, takže rozhodně netvrdím, že jsou to nejlepší pro všechny maminky a všechny děti.

…

Já osobně nakonec zvolila variantu jednorázových plenek. A to z jednoho prostého důvodu - velmi často s Jarim cestuji a tak jsem jednorázové plenky zvolila jako jednodušší variantu, co se balení výbavy na cesty týče. Už takhle mám při balení problém naskládat všechno do auta, protože kromě kočárku, postýlky a dalších nezbytností, chci s sebou brát i naše psí holky a chci, aby i ony cestovaly alespoň trochu pohodlně (už vidím, jak se na mě tváří ve chvíli, kdy jim kýbl se špinavými plenami spadne na hlavu).

Moje neteř Sára - možná už brzy bude nosit látkovky.

Když jsem byla ve fázi rozmýšlení, které plenky zvolit a hledala si informace o těch či oněch, zjistila jsem, že co se dalších kroků při přebalování týče, je jedno, které plenky zvolím. O pokožku zadečku je třeba se pečlivě starat, ať je zabalený v jednorázových nebo látkových. Bepanthen jako mast pro prevenci opruzenin jsem pořídila ještě dřív, než jsem byla rozhodnutá, které plenky budu používat. Vlhčené ubrousky jsem přestala záhy používat pro každodenní očištění (ty si nechávám jen pro případy přebalování na výletě), raději Jariho omyju pod tekoucí vodou. 

Při výběru jsem si říkala, že ať zvolím to či ono, důležité je, abychom všichni byli spokojení. A to, myslím, jsme.