Cestování MHD

Už několik týdnů přemýšlím, jak sepsat to, co se mi honí hlavou pokaždé, když jedu s kočárkem pražskou MHD. Většinou ve mně cestování zanechá pocit, že své okolí obtěžuji, překážím kamkoli se postavím a že si všichni oddechnou, až vystoupím.

Sama na zastávce - trochu si máknu, abych nastoupila.

Naštěstí to poslední dobou není až tak strašné. Možná jsem si již přivykla pohledům spolucestujících, možná že to jen občas zbytečně zveličuji a možná že se cestování stalo jednodušším od doby, kdy jsem si koupila nový, lehký, kočár.

Každopádně je až s podivem, že spolucestující jsou daleko více ohleduplní k matce s kočárem než k těhotné. Za celou dobu těhotenství se mi nestalo, že by mě někdo ze spolucestujících pustil sednout a to jsem někdy měla opravdu blízko k omdlení. Ale jako matku s kočárkem mě už párkrát někdo sednout pustil. Zvláštní.

Sama v metru není takový problém.

Protože mám dvě psí holky a často jezdím venčit Jariho i holky, jezdím většinou autem. Když ale jedu do centra, na úřad nebo na návštěvu, kam s sebou psy neberu, jezdím MHD. Kvůli cestám do města jsem si pořídila nový kočár. Je skoro o 6 kg lehčí než terénní kočár, který mám na venčení v lese. A tak je s ním cestování mnohem jednodušší. Už se nemusím na zastávce doprošovat o pomoc, prostě popadnu kočár i s Járou a „bez námahy“ nastoupím. A už se mi několikrát stalo, že když mě lidi na zastávce takhle vidí nastupovat, najednou není problém ke mně přistoupit a nabídnout mi pomoc.

Kromě lehkého kočáru je ještě důležité být dobře sbalená na cestu. Kromě přebalovací tašky s sebou ještě vozím několik hraček a knížek, abych Jarimu zpříjemnila cestování. Když je cesta dlouhá a už ani hračky nezabírají, mám v záloze ještě nějakou dobrou svačinu, protože ta zabere téměř 100%.

Jari je z cestování nadšený.

Jízda MHD sice není tak pohodlná jako jízda autem, ale častokrát je to rychlejší – hlavně při cestě do centra. Takže pokaždé když mě čeká jízda autobusem či metrem, říkám si, že je důležitá dobrá příprava na cestu (nezapomenout sbalit vše potřebné), úsměv a dobrá nálada. Pak to totiž jde zvládnout levou zadní.