Mám před sebou
narozeninový víkend. Někdy mezi 28.2. a 1.3. slavím narozeniny. Běžně můj
narozeninový den v kalendáři není. Objeví se v něm jen jednou za 4
roky. Pokaždé, když někomu řeknu, že jsem se narodila 29.února, dostanu odpověď
„jé, to máš blbý, mít narozeniny jen jednou za čtyři roky“. Mě to ale blbý
rozhodně nepřipadá. Je to netypické datum, které si každý zapamatuje. A mě
hrozně baví čekat na reakce lidí, když jim řeknu datum svého narození.
 |
| Bedřich - můj nový foťák. |
Jak mi naši vždy vyprávěli, porodnice v Motole byla
29.2. plná (tak se nás přeci jen narodilo
asi hodně), leželo se na přistýlkách – vojenských lehátkách. Ten den, ač to
bylo v únoru, prý byla velká bouřka a do porodnice tak přijelo hodně
těhotných. Kdo nepotřeboval odborný dohled, čekal na lavičce na chodbě. Situace
asi byla dosti vypjatá a hektická (spousta
rodících, málo postelí a lékaři a sestry měli ruce plné práce). Stejně jako
můj relativně rychlý příchod na svět. Mamka začala rodit na chodbě a tak
předběhla všechny „ve frontě“ a šla rovnou na sál. A to jakým způsobem a za
jaké situace jsem přišla na svět, mi asi zůstalo dodnes. Od mala jsem někdy jak
tornádo, které se přiřítí a zase rychle zmizí. Sotva jsem se naučila chodit, už
jsem lezla na plot nebo po schodech. Místo abych si hrála v růžových šatičkách,
jezdila jsem na kole, což často přineslo nepěkné pády. Časem jsem si ke škole a
brigádě pořídila Dupinku a do programu zařadila ještě cvičák, výcviky, výlety
se psy atd.
 |
| Na jednom z výletů se psy - chvíle klidu a dobití baterek. |
Můj život je někdy dokonale hektický, rychlý, plný náhlých
změn, na které je potřeba okamžitě reagovat a totálně změnit naplánovaný denní program.
Někdy potřebuji na 2 – 3 dny vypnout, zklidnit tempo a dobít baterky. Ale déle než
3 dny to stejně nevydržím. Prostě už od narození mě provází rychlé tempo. A
jsem ráda, že Jari, ač je narozený ve znamení vah, mé rychlé tempo zvládá.
Kdyby byl bábovka, kterou někam posadím a za hodinu ho tam najdu, musela bych
zvolnit tempo a nevím, jestli bych to uměla.
A tak už končím se psaním a jdu za Járou, protože už se budí
a půjdeme se psy na narozeninový výlet. Musím přeci vyzkoušet nový foťák, který jsem dostala. A moc za něj všem děkuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat