Vysoké Tatry

Neuvěřitelné – po dvou letech si užíváme týdenní dovolenou. Sami, bez Jarinka a psů. Původně jsme chtěli letět k moři, užít si ještě teplo a sluníčko před tím, než definitivně začne podzim se všemi svými deštivými a chladnými dny. Nakonec jsme to přehodnotili a vyrazili jsme do Vysokých Tater.

Jsme tu prvně a určitě ne naposledy. Tatry jsou krásné. Dokonce i v hustém dešti mají své kouzlo. Déšť nás přiměl projít si podhůří a za slunečného počasí si užíváme vysokohorské túry.

Štrbské pleso v mlze.

Náročnost horských stezek je různá – chvílemi se jde po vrstevnicích, to však brzy střídá prudké stoupání, lezení po šutrech, přeskakování potoka nebo strmé klesání, kde jsem si místy musela sednout, abych seskočila z kamene.

Také počasí tu umí být nevyzpytatelné a umí se během chvilky změnit. Pořádná výstroj, náhradní oblečení, svačina a pití je základem. Nechápu některé turisty, které jsme tu potkali – o berlích a se zablokovanou krční páteří, na sněhu v teniskách, slečny v dlouhých kabátech a lakovaných balerýnkách. Takoví tu pak zbytečně přidělávají práci horské službě.

Míst, která stojí za vidění je tu spousta. Za týden se určitě nedá dostat na všechna místa a tak jsme začali zlehka a užíváme si krásné panoramatické výhledy. Nejsme žádní vysokohorští turisté a tak si výstupy typu Lomnický štít, Gerlachovský štít, Téryho chata a podobně necháváme na příště. Zatím si mapujeme místní kopce a děláme si představu pro příště, abychom věděli, kam ještě určitě musíme jít.

Cestou na Velické pleso a Batizovské pleso.

Protože nám první dva dny propršely, rozhodli jsme se, že v následujících dnech budeme k výstupu do hor využívat lanovky a od lanovek se pak budeme škrábat výš do kopců. V Tatranské Lomnici máme lanovku na Skalnaté pleso hned za penzionem, ve Smokovci jezdí lanovka naHrebienok a ve Štrbeském plese jsme se vyvezli lanovkou k Chatě pod Soliskom.

Také se nám dobře osvědčilo koupit si vícedenní jízdenku na tatranskou elektrickou železnici. Tramvaj jezdí z Tatranské Lomnice přes Smokovec ke Štrbskému plesu. Jede na úpatí Tater a zastavuje na všech důležitých výchozích bodech pro vysokohorské túry. Nejsme tak limitovaní tím, že jsme někde nechali zaparkované auto, ale prostě někde slezeme z hor dolů a jedeme tramvají zpátky domů.

V Tatrách je skvěle propracovaný systém turistických cest. Cesty jsou dobře značené a na rozcestích a v mapách jsou údaje o trase udávané v hodinách, nikoli v kilometrech, jako je tomu u nás. To nám teď, když se brzy stmívá, hodně pomáhá. Snadněji si tak můžeme naplánovat výlety, když máme tušení, kolik času nám to asi zabere a jestli se stihneme vrátit do podhůří před setměním. Přes celé Tatry vede červeně značená Tatranská magistrála a z ní odbočují různě náročné stezky na horské štíty nebo prudce klesají cesty dolů do údolí. Během několika málo kilometrů Tatranská magistrála vystoupá nad klečový porost a vede přes kameny a právě v těchto místech se otevírají nádherné výhledy.

Na Lomnickém sedle a cestou dolů od Zbojnické chaty.

Kromě toho, že si užíváme výlety a volna, mapujeme si pro příští pobyt tipy na výlet s dítětem. Rozhlížíme se kolem sebe, zda jsou trasy kočárkové nebo zda jsou výlety s dítětem realizovatelné pouze s krosnou či nosítkem. Zatím jednoznačně vedou krosny. Kočárků jsme tu potkali jen několik málo a to spíše na úsecích Tatranské magistrály v nižších polohách. Nahoru do kopců je to jedině s krosnou. A to i pro starší děti. Myslím, že ani takový turista a vytrvalec jako je Terezky Kuba by tady toho zatím moc nenachodil. Častokrát jsou i cesty po rovině pro děti náročné, protože se jde přes velké kameny.

Na Predném Solisku.

Určitě ale není nereálné si v Tatrách užít dovolenou s dětmi. Potkáváme tu hodně rodičů s dětmi. Systém záchytných bodů v podobě horských chat je tu celkem dobře propracovaný a od chaty k chatě to většinou bývá cesta tak na 2 hodiny.

Dokonce jsme tu zažili to, v co jsem letos již nedoufala - horské sluníčko má ještě sílu a tak jsme se spálili (spálenou kůži krásně zklidnil Bepanthen Krém). Odjíždíme domů krásně opálení jako z dovolené u moře. 

FOTOALBUM  Z  TATER je zde.